Součástí projektu Řeč materiálu, jehož garanty jsou pracovníci Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je kvalitativní empirický výzkum, jehož cílem je identifikovat příčiny a faktory, které jsou zdrojem transmise, modifikace nebo zániku tradičních řemeslných technologií. Respondenty tvořícími zkoumaný vzorek budou nejenom řemeslníci a restaurátoři, ale také kasteláni, soukromí vlastníci hradů a zámků, řemeslné cechy a v neposlední řadě reprezentanti středních uměleckých a řemeslných škol. Hlavním cílem kvalitativního empirického výzkumu bude: 1) identifikovat z perspektivy institucí a odborníků, kteří usilují o uchování a prezentaci tradičních řemesel, příčiny a faktory, jež vedou k transmisi, modifikaci nebo zániku tradičních řemeslných technologií; 2) popsat, analyzovat a interpretovat situaci, která v současné době v postojích k ochraně a zachování tradičních řemeslných technologií převládá; 3) identifikovat potenciální zdroje (lidské, institucionální, legislativní), které mohou přispět nejen k uchování, ale také dalšímu rozvoji tradičních řemeslných technologií.

Výzkum proto bude zaměřen na identifikaci bariér, které brání v předávání tradičních znalostí a technologických postupů z generace na generaci. Výsledky výzkumu budou využity jako podnět v oblasti výchovy a vzdělávání nové generace řemeslníků a iniciativa pro institucionální podporu řemesel. V případě uměleckých řemesel existují dva základní problémy. Prvním z nich je skutečnost, že jsou uměleckořemeslná povolání zařazena do živností volných, nikoli do živností vázaných. Druhý problém souvisí s absencí akreditovaných studijních oborů, například prýmkař nebo umělecký kovolitec. Také v oblasti turistického ruchu existuje nevyužitý potenciál řemesel, neboť lze iniciovat výrobu a prodej historických artefaktů vyrobených tradičními řemeslnými technologiemi.

Ministerstvo Kultury

„Řemeslo je dokladem kontinuální kreativity lidstva, která podněcuje nejenom představivost a zručnost, ale zejména posouvá hierarchii hodnot a vede k uvědomění jedinečnosti vlastní práce i osobnosti a neopakovatelnosti okamžiku v řece života. Ve jménu řemesla lze vnímat přirozenou podstatu člověka a jeho široké možnosti seberealizace, jež si žádají svého projevu.“

Barbora Půtová