Garanti: PhDr. Martin Ebel, Ph.D., Mgr. Pavel Kodera, Ph.D.

Stavební zámečnictví náleží mezi profese, které se integrálně podílejí na dokončení každé stavby. Obecně zámečnictví má mnohem širší záběr, u staveb je nejblíže spojeno s tzv. výplněmi otvorů – tedy s okny a dveřmi, podílí se ovšem na řadě dalších stavebních konstrukcí. Jako řemeslo se postupně odštěpilo od kovářské práce svým důrazem na preciznost a také větším spektrem používaných nástrojů i materiálů. Především od období baroka přibyla vedle železa nekorodující mosaz. Devatenácté století pak přineslo nový fenomén – strojní výrobu.

Hlubší poznání stavebního zámečnictví má více důvodů. Pomineme-li jednoznačné vysoké estetické hodnoty zámečnické produkce minulosti, tak znalost historického kování v rámci výplní otvorů náleží k jednomu z nejpodstatnějších informačních zdrojů k poznání historie stavby.

Poznatky o historickém stavebním zámečnictví lze čerpat na prvním místě z nesmírně pestré dochované materie. Na rozdíl od dožilých dveří či oken byla kování – závěsy, zámky či jiné části – mnohdy odmontovávána a využívána druhotně. Co však v průběhu staletí zaniklo, bylo jejich dobové označování. Zjišťování a upřesňování původní řemeslnické terminologie je dalším z úkolů výzkumu.

Pro účely praktické části projektu bude v areálu Centra stavitelského dědictví Plasy vytvořena tzv. expoziční dílna, která bude sloužit jednak jako expozice tradičního zámečnického řemesla, zároveň však i jako prostor pro jeho prezentaci, dokumentaci a edukaci. Plánovaná tematická výstava bude mít hlavní úkol předvést bohatost krásného a atraktivního materiálu, který je ve sbírkách Národního technického muzea dochován v kromobyčejné pestrosti.

Ministerstvo Kultury

„Řemeslo je dokladem kontinuální kreativity lidstva, která podněcuje nejenom představivost a zručnost, ale zejména posouvá hierarchii hodnot a vede k uvědomění jedinečnosti vlastní práce i osobnosti a neopakovatelnosti okamžiku v řece života. Ve jménu řemesla lze vnímat přirozenou podstatu člověka a jeho široké možnosti seberealizace, jež si žádají svého projevu.“

Barbora Půtová